Vkladatelé na Kypru přijdou až o 80 procent kapitálu!
|
Škrty z vkladů bonitních klientů kyperské banky Laiki dosáhnou až 80%, dle slov kyperského ministra Michalise Sarrise.
Banka Leiki přestane zanedlouho existovat. Na základě dohody mezi kyperskou vládou a Troikou (EU, MMF, ECB) se rozdělí na dobrou a špatnou.
Tu dobrou část probere Bank of Cyprus a špatná zanikne. Její klienti, jejichž vklad je vyšší než 100 tisíc eur budou zdanění.
A podle ministra financí Kypru budou škrty vkladů nad 100 tisíc eur až 80%. Ministr Sarris to měl uvést v rozhovoru pro televizi Rik.
„Zcela reálně, velmi málo peněz bude vráceno,“ potvrdil Sarris. “Pro ty, kteří tam měli přes 100 tisíc eur, to bude pořádná rána,“ doplnil.
Kyperský kabinet rozhodl, že banky zůstanou zavřené až do čtvrtka 28. března. Důvodem jsou obavy z hromadného výběru vkladů.
Zoufalí obyvatelé ostrova jsou tak stále odkázáni na výběr peněz z bankomatů, přičemž Bank of Cyprus i Laiki omezily výšku výběru na 100 eur denně.
Mnohé obchody a podniky na Kypru však nepřijímají platební karty a požadují pouze hotovost, což obyvatelům ještě více komplikuje tuto těžkou situaci.
Výsledek je přinejmenším pro Evropu dost děsivý, protože vzpomeňte si, že primárním politickým účelem zničení kyperského finančního systému bylo jednoduše potrestat a pokořit ruské miliardářské oligarchy, kteří drželi desítky miliard „nepojištěných“ vkladů u dvou největších bank tohoto ostrovního národa.
Ukázalo se, že ti samí oligarchové možná využili tu týdenní proluku totálního chaosu v bankovním systému k transferu spousty hotovosti, kterou měli uloženou u dvou hlavních kyperských bank během procesu, kterým činí z celého toho trestného úderu kolapsu kyperského finančního systému naprostou parodii.
Pokud se na místě zavede řádně kapitálová kontrola, tak je to konec tohoto monetárního systému, jak ho známe – přinejmenším pravděpodobnost jejího zavedení na Kypru během tohoto. Pak bude euro na Kypru mít okamžitě významně nižší hodnotu než euro v Německu nebo třeba i v Řecku. Nebo řekneme-li to méně ekonomicky, ale výrazně výhružněji, představte si tohle: existuje jedno dost fundamentální pravidlo v ekonomické politice, národní státy si musí vybrat z následujícího, ale nemohou mít všechno najednou: z nezávislé monetární politiky (jinými slovy stanovovat svoji vlastní úrokovou sazbu), z pevné úrokové sazby a z volného pohybu kapitálu. Ekonomové to nazývají „nemožná trinity“ čili trilema, protože nikdy nemůžete mít všechny tři v jednom okamžiku. Pokud Kypr opustí volný pohyb kapitálu, je příštím logickým krokem mít i svou vlastní nezávislou monetární politiku, jinými slovy opustit jednotnou měnu.
Převzato: Reformy.cz | Zdroj: greece.greekreporter.com překlad ac24.cz
Kypr se stane modelem pro řešení bankovních problémů
|
Kypr se stane modelem pro řešení bankovních problémů. Tuto větu prohlásil šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Akcie bank v eurozóně skokově propadly.
Ekonom Anatole Kaletsky okomentoval výrok slovy: „Kdokoliv, kdo drží více než 100 000 euro ve francouzských, španělských nebo italských bankách, je buď blázen, nebo trestně odpovědný z nedbalosti, pokud tam má firemní účet.“
Krize má už několik nej. Kromě jiného soutěží Kypr o nejdelší bankovní prázdniny za posledních sto let. Kyperští politici těsně před uzavřením bank skryli do zahraničí skoro 4,5 miliardy eur. Pro srovnání kyperské banky dostal do problému bankrot Řecka, který je stál 3,75 miliardy euro. Další možná desítky miliard si vybrali Rusové a Britové v pobočkách kyperských bank v Londýně, kde žádné bankovní prázdniny nebyly. Během posledních 147 bankovních krizí od roku 1970 se bez ohledu na výši kapitálu ještě nikdy nestalo, aby na základě politického rozhodnutí byli poškozeni vkladatele. To vše jenom proto, aby politici udrželi Kypr za každou cenu v eurozóně.
Jestli toto je skutečně model pro eurozónu, tak se máme na co těšit.
Světový tisk právem spekuluje, jestli cílem bylo zachránit Kypr nebo zničit daňový ráj.
Vít Jedlička je předseda Reformy.cz o.s.
Zdroj: Reformy.cz