Michael Maloney: Skrytá tajemství peněz (1. díl)
Měna versus peníze
Michael Maloney: Hidden Secrets Of Money 1 – Currency vs. Money
Mike Maloney vás zavede do Egypta, aby odhalil rozdíl mezi měnou a penězi. To je jedna z nejdůležitějších lekcí, kterou se naučíte; a tak si připravíte cestu pro pochopení budoucích epizod.
Michael Maloney: Skrytá tajemství peněz (2. díl)
Sedm stupňů moci
Michael Maloney: Hidden Secrets Of Money 2 – Seven Stages of Empire
Cesta pokračuje, tentokrát vás Mike vezme do Řecka, kde se dozvíte, kdy, kde a proč se měna stala penězi. Dozvíte se také o jednom z nejvíce očekávaných dlouhodobých hospodářských cyklů – Sedm stupňů moci. Pak se připojíte k Mikovi na soukromé schůzce v Londýně, kde se dozvíte o sedmi etapách za posledních 140 let naší měnové historie.
Michael Maloney: Skrytá tajemství peněz (3. díl)
Konec dolarového standardu
Michael Maloney: Hidden Secrets Of Money 3 – From Dollar Crisis To Golden Opportunity
Vítejte ve třetí epizodě Michaela Maloneyho – Skrytá tajemství peněz. Mike byl požádán, aby promluvil na akci v Singapuru a poskytnul svůj názor na budoucnost amerického dolaru. Jeho prezentace s názvem „Konec dolarového standardu“ ukázala velmi jasně, že dolar jako norma, má vážné trhliny a bude pravděpodobně praskat ve švech během tohoto desetiletí. Jak to ovlivní vás?
Michael Maloney: Skrytá tajemství peněz (4. díl) Největší podvodv dějináchlidstva
Michael Maloney: Hidden Secrets Of Money 4 – The Biggest Scam In The History Of Mankind
Chystáte se odhalit jedno z největších tajemství v historii světa … je to tajemství, které má obrovské důsledky pro každého, kdo žije na této planetě. Většina lidí cítí v hloubi duše, že ve světové ekonomice není něco úplně v pořádku; ale jen málokdo ví, co to je. Pryč jsou dny, kdy rodina mohla přežít jen s jednou výplatou… zdá se, že věci jsou stále více a více mimo kontrolu, ale jen jeden z milionu pochopí, proč. Chystáte se objevit systém, který je v konečném důsledku zodpovědný za většinu nerovností v našem dnešním světě. Mocní, kteří nechtějí, abyste věděli o tom, jak funguje tento systém a co je udržuje posledních 100 let v horní části finančního potravního řetězce…
Michael Maloney: Skrytá tajemství peněz (5. díl)
Když jsou peníze poškozené
Michael Maloney: Hidden Secrets Of Money 5 – When Money Is Corrupted
Vítejte v 5. epizodě Michaela Maloneyho – Skrytá tajemství peněz. V tomto pokračování, budeme cestovat do Berlína a Frankfurtu nad Mohanem, kde se nám podařilo natočit muzeum peněz přímo uvnitř Bundesbanky… v jedné z největších světových centrálních bank.
Tato epizoda slouží jako ideální základ pro ty, kdo objevují měnový matrix kolem sebe, jak to jasně ukazuje historie skutečných peněz a proč je to pro naši svobodu tak důležité. Kvalita společnosti je přímo úměrná kvalitě jejích peněz. Dlouhodobé znehodnocování měny může skončit nebezpečnými deficity, dluhově řízenými katastrofamy, a nakonec… bludy diktátorů. Historie dokazuje, že je to pravda.
Podle novináře Erika Besta byla intervence proti koruně, kterou provedla loni ČNB, formou konfiskace majetku. V rozhovoru s Petrem Novotným na Rádiu ZET v pořadu Investice ZET hovořil Best o rostoucím nebezpečí konfiskací.
Nucená „mobilizace“ úspor, spuštění kolektivního a nedobrovolného „spořicího účtu“ pro financování kapitálových investic firem, návrat a expanze sekuritizace a nakonec změna účetních standardů, která bude blížící se katastrofu zakrývat až do doby, než se vše zhroutí. To vše plánuje Evropská unie v novém dokumentu, který získala agentura Reuters.
Úspory pěti set milionů obyvatel Evropské unie by mohly být využity k financování dlouhodobých investic cílených na podporu ekonomiky a vyplnění mezer, které banky ve finančním systému zanechaly po finanční krizi. Evropská unie se totiž nyní poohlíží po způsobech, jak seskupení 28 států vymanit ze silné závislosti na financování prostřednictvím bank, a alternativách, které by mohly přinést prostředky pro financování malých firem, projektů na infrastrukturu a ostatních investic.
Realokace hotovosti, tedy přesunutí hotovosti uložené stranou v důsledku kyperské konfiskace vkladů do rizikových aktiv nebyla dostatečně přesvědčivá. Jak lépe pro iniciativu získat podporu než uveřejnit, že úspory každého Evropana budou ve hře v rámci strategie EU na velké přerozdělování bohatství?
Regulace brzdí financování reálné ekonomiky
„Hospodářská a finanční krize oslabila schopnost finančního sektoru směřovat peníze do reálné ekonomiky, zejména do dlouhodobých investic,“ píše se v dokumentu, který má agentura Reuters k dispozici. Jinými slovy, autority konečně připouštějí, že ECB v posledních pěti letech selhala v ozdravování finančního systému.
Evropská komise dále požádá v druhé polovině roku regulátora EU o konzultaci návrhu zákona o „mobilizaci penzijních úspor za účelem dlouhodobého financování“.
O možné konfiskaci vkladů drobných střadatelů z EU na způsob Kypru se nehovoří poprvé. Nyní se zdá, že se tyto obavy začínají naplňovat. V dokumentu EU není zmíněno, že úspory Evropanů budou na uvedené účely využity zcela nedobrovolně, jen na základě uvážení unie. Proč nenazývat věci pravými jmény – „mobilizace“ vkladů je jen společensky přijatelnější výraz pro „konfiskaci“.
Banky si již dlouhodobě stěžují, že úvěrovou aktivitu, potřebnou pro ekonomiku, komplikuje zpřísněná regulace přijatá v reakci na krizi. Nová pravidla je nutí držet mnohem větší „bezpečnostní polštáře“ kapitálu a likvidity. Podle dokumentu bude během dvou let „přiměřenost“ kapitálových a likviditních pravidel pro dlouhodobé financování revidována. Očekává se, že proces bude přezkoumán také v USA a dalších zemích, aby nehrozilo riziko nespravedlivé výhody evropských bank.
Společný spořicí účet na financování firemních kapitálových výdajů (CAPEX)
Kroky na podporu financování v EU zahrnují například podporu crowdfundingu, koncept, v němž by velké množství investorů přispívalo relativně malými částkami, které by dohromady vytvářely větší společný fond určený k financování.
Do konce roku EU dokončí studii proveditelnosti spuštění plánovaného spořicího účtu EU. Ten by měl být otevřen drobným investorům, jejichž peníze budou vytvářet společný fond využitelný pro investice do malých podniků. Úředníci se pravděpodobně inspirovali v USA nedávno spuštěným kolektivním spořicím penzijním instrumentem s „bezrizikovým a garantovaným výnosem“ známým pod zkratkou MyRA.
„Když se firmy zdráhají utrácet peníze na kapitálových výdajích, proč by za ně neinvestovali Evropané – ať chtějí, nebo ne!“ komentuje situaci lakonicky server Zero Hedge, známý svou zálibou v kontroverzních tématech na hranici konspirace.
V oblasti podpory financování malých firem plánuje Komise letos dále prozkoumat, zda budou zapotřebí nějaké změny související s vytvořením likvidního a transparentního trhu pro obchodování korporátních dluhopisů v EU. Do konce roku chce „revidovat“ způsob zacházení evropského regulátora s krytými dluhopisy. Takový krok by vítalo hlavně Dánsko, protože má rozsáhlý trh dluhopisů, které banky využívají k financování úvěrů na bydlení.
Sekuritizace aktiv opět na scéně
Dalším tématem je snaha oživit trh sekuritizací (sekuritizace je transformace pohledávek na cenné papíry). Tento trh má za úkol shromažďovat různé úvěry (jako například hypotéky) do strukturovaných dluhopisů, které pak banky prodávají za účelem navýšení vlastních prostředků nebo kapitálu firem. Trh byl paralyzován finanční krizí, kdy začaly v roce 2007 dluhopisy navázané na americké hypotéky hromadně defaultovat (došlo tedy k nedodržení závazků – nesplácení). Kolaps v následujících dvou letech vyvolal krizi celosvětových rozměrů.
Podle dokumentu bude Komise možná do budoucna uvažovat o zvýšení likvidity podobných produktů. Svůj záměr by měla zohlednit při finalizaci nového pravidla, které bude určovat, která aktiva mohou banky započítat do likviditních rezerv. Signalizuje to možné uvolnění definice povolených aktiv od regulátora EU.
V podstatě chce Evropská unie rozproudit trh, který byl primární příčinou insolventnosti evropských bank. Pamatujete si ještě na doby, kdy přesvědčiví salesmeni z Goldman Sachs prodávali složité produkty přihlouplým evropským bankéřům?
Kreativní účetnictví pro bankovní rozvahy
Dokument se dotýká také role investorů a správců aktiv. Autority pravděpodobně navrhnou revizi evropské regulace v oblasti práv akcionářů. Za cíl si kladou „zajištění lepšího zveřejňování zapojení institucionálních investorů a politiky hlasovacích práv“.
Asi nejkontroverznější je pasáž, podle níž Komise zváží, zda je v novém globálním účetním pravidle „přiměřené, zejména vzhledem k dlouhodobým investičním byznys modelům, využití férové hodnoty nebo oceňování aktiv v aktuálních sazbách“.
Návrh na řešení změny účetních principů je skutečnou třešničkou na dortu. Přesný obrázek bankovních rozvah se tak může stát minulostí.
„Bail-in“, tedy zapojení investorů do záchrany insolventního subjektu, se stal běžnou praktikou při snaze odvrátit bankrot systémově důležité banky nebo snížit veřejné zadlužení.
Žádné bankovní konto nebo úspory ve fondu už nejsou stoprocentně bezpečné. Kyperský precedent posloužil jako šablona pro bail-in procedury na Novém Zélandu, v Kanadě i po celé Evropě. Je jen otázkou času, kdy systém přijmou i Spojené státy. Polské soukromé penzijní fondy si přivlastnila vláda, participace investorů na záchranném balíčku se organizuje také u největší italské banky.
Polsko
Jednoduchá matematika. Aby Polsko snížilo vládní dluh, vzalo si peníze z penzijních fondů. Polská vláda se sice snažila, aby to působilo jako složitý, nicméně legální manévr, skutečnost je ale taková, že byla soukromým investorům sebrána aktiva bez jakékoli kompenzace.
Řadu let všichni Island chválili za to, jak zvládl svou finanční krizi. Nyní ale islandská vláda navrhuje, že bude „všeobecná záruka“, která byla schválena v říjnu 2008 a vztahovala se na všechna bankovní konta, omezena pouze na vklady do 100 tisíc eur.
Odstranění „nouzového“ opatření může být možná někým vnímáno pozitivně, nic to ale nemění na faktu, že to silně připomíná evropské praktiky s participací velkých střadatelů na odpisech insolventních bank. Diskuze mezi věřiteli islandských bank a vládou ohledně odpisů a zpřísnění kapitálových kontrol (zabraňujících odlivu zhruba 8 miliard USD) zatím uvázly na mrtvém bodě.
Evropští ministři financí se nedávno dohodli na plánu, který z bail-in učiní standardní proceduru pro případné budoucí záchrany systémově důležitých bank (too big to fail). Držitelé dluhopisů a akcií a střadatelé s vklady nad 100 tisíc eur se budou na záchraně problémové banky podílet jako první – před daňovými poplatníky. Drobní střadatelé budou (zatím) uchráněni. Peníze daňových poplatníků budou sloužit jen jako poslední záchrana.
Itálie
Plnohodnotný bail-in se už organizuje u nejstarší italské banky, která nutně potřebuje finance na rekapitalizaci. Kdo ztráty z odpisů v bance Monte Paschi utrpí? Nejspíše se na záchraně banky budou muset podílet držitelé senior dluhopisů a střadatelé. Podřízených dluhopisů je v kapitálové struktuře banky minimum.
Kapitálová struktura italské banky Monte Paschi | Zdroj: Bloomberg
Monte Paschi tiše zahájila bail in dluhopisových investorů, když oznámila, že přerušuje platby úroků u třech hybridních cenných papírů. Chce tak dostát požadavkům evropských autorit, které chtějí, aby držitelé bondů přispěli na restrukturalizaci zachraňované italské banky.
Podle podmínek těchto cenných papírů nemají držitelé žádné záruky ani nároky na kompenzace. Banka může pozastavit výplatu úroků, aniž by oznámila bankrot, a když platby v budoucnu obnoví, nemusí nic nahrazovat. Procedura s hybridními bondy může posloužit jako šablona pro nápravu celé rozvahy banky. Střadatelé zůstávají nedotčeni, dá se ale očekávat, že i je nakonec potkají kyperské strasti.
Nový Zéland
Vláda projednává implementaci bail-in systému pro zvládnutí jakéhokoli budoucího krachu velké banky. Na Novém Zélandu přijdou v takovém případě o část svých úspor i drobní střadatelé. Jakmile se banka dostane do režimu OBR (Open Bank Resolution), jak se program pro vypořádání s insolvencí velkých bank nazývá, všem střadatelům budou přes noc sníženy vklady o tolik, kolik bude potřeba na financování záchrany banky. Novozélandská centrální banka právě finalizuje implementaci tohoto systému.
Kanada
Dokonce i Kanada postupuje směrem k přijetí systému bail in, je i součástí návrhu nového kanadského vládního rozpočtu. Černé na bílém to lze najít na stránkách 144 a 145 v dokumentu „Economic Action Plan 2013“. Plán navrhuje implementovat bail-in režim pro systémově důležité kanadské banky. Dolní sněmovně byl předložen 21. března 2013, tedy ještě předtím, než propukla krize na Kypru.
Vlády z celého světa považují peníze lidí za prostředek k řešení jakýchkoli budoucích vážných problémů systémově důležité banky. Jednou z nejlepších cest, jak je zachránit, je diverzifikovat (nenechávat všechna vejce v jedné ošatce). Když budou peníze na různých místech, bude pro vládu těžší je všechny zkonfiskovat.
